Roboti přicházejí

Nakupovaní, skladování a zásobování čeká zásadní bod zlomu. Díky exponenciálně se rozvijícím technologiím v oblasti hardware i software, stále chytřejším robotům „pracujícím„ pouze za cenu elektřiny, začínají lidé pracovat nejen efektivněji nebo méně, ale odpadává i dojíždění za prací, za nákupy a další dnes běžné povinnosti. Náš životní styl nejzásadněji ovlivňují výhody plynoucí z e-commerce, resp. způsobu jak se k nám dostává a bude dál dostávat zboží.

„Budoucnost je tady! Je vzrušující, plná příležitostí pro náš obor. Samozřejmě budeme muset vytvořit mnohem flexibilnější prostor a přizpůsobit ho tomu, jak nové technologie mění procesy u našich zákazníků a dokonce tomu, co u nás skladují,„ vysvětlil Ian Worboys důvody, proč společnost P3 uspořádala pro své partnery konferenci o budoucích trendech. Jedním z jejích nesporných závěrů je, že v důsledku technologických inovací poroste poptávka po kvalitních skladech, které obstojí v budoucnosti.

Zatímco lidstvo historií postupuje lineárně, technologie se vyvíjejí exponenciálně. „Svět se mění. Dříve byla lidská síla levná a technologie drahé, dnes jsou technologie dostupnější a náklady na zaměstnance nekonkurenceschopné," poznamenal populární autor a specialista na transformaci obchodu Sean Culey, podle něhož končí věk průmyslu, a stojíme na úsvitu období inteligentní automatizace.

Robot pracuje za cenu elektřiny
Prozatím tvoří dodavatelský řetězec mezi výrobcem a zákazníkem stále ještě lidé. Ne však nadlouho. „Musíme si připustit, že stroje ještě nikdy nebyly tak inteligentní nebo schopné dělat některé věci, jako dnes. Teď mohou vykonávat prakticky jakoukoliv práci – kompletovat zboží ve skladu, pást ovce nebo dokonce sklízet hrozny na vinici," poznamenal na konferenci P3 Logistic konference Sean Culey. Umělá inteligence již pomáhá zefektivnit výrobu, ale i cestu zboží k zákazníkovi. „Víte, kolika lidem projdou sušenky Oreo rukama, než se dostanou do distribuce? Jednomu jedinému člověku! Těsto dávkuje stroj, náplň umísťuje stroj, sušenky dohromady slepí také stroj a stroj je také zabalí. Jediný moment, kdy do celého procesu vstupuje člověk, nastává, když se sušenky vkládají do krabic," pobavil anekdotou z oboru ředitel pro e-commerce v Mondelez Neil Ackerman.

Masivnější využívání robotů zatím stále ještě trochu brání jejich pořizovací cena – tu ale rychle vyvažuje fakt, že stroje nestonají, nepotřebují pauzu na oběd, nepotřebují vyhřívanou halu. „Přiznejme si to, na světě není jiná pracovní síla, která by byla ochotná pracovat za cenu elektřiny," řekl s nadsázkou uznávaný autor Sean Culey na konferenci v Praze a v této souvislosti připomněl, že se nediví, že do „robotického průmyslu" jsou společnosti ochotné investovat. Podle Seana Culeye například gigant Amazon ušetřil používáním robotů již 2,5 miliard dolarů.

Na jednu stranu, roboti dnes umějí to, co ještě před několika lety dokázal jen člověk, ale i oni se ale musí zdokonalovat. „Když například po havárii v jaderné elektrárně Fukušima došlo na využití robotů pro přístup do zamořených částí elektrárny, ukázalo se, že roboti některé pohyby jednoduše nejsou schopni udělat. Odborníci na robotiku proto nadefinovali 8 základních pohybů a ještě v loňském roce nebyl téměř žádný z 24 testovaných robotů schopný všechny bezchybně splnit. Vývoj jde dopředu a dnes již například roboti Boston Dynamics umí chodit nebo zvedat krabice," poznamenal další z key note speakerů na konferenci P3 Pablo Gomez, ředitel inovací v FM Logistics. I on v Praze mluvil o nové éře, ve které se lidé budou muset naučit spolupracovat s roboty. „Cobotics" (co-operation with robots) nás ale zasáhne i společensky. Pracovní výkon robotů často předčí manuální možnosti a schopnosti lidí. Nyní se programátoři soustřeďují na zvyšování inteligence robotů, samostatnost jejich rozhodování resp. jejich integraci do plně automatizovaných platforem schopných vykonávat i velmi sofistikovanou práci. Z ekonomického hlediska jde o velmi očekávané řešení – v administrativě a průmyslu totiž náklady na pracovní sílu tvoří podle některých odhadů až 80 % všech nákladů firem. Jak proto opakovaně zaznělo na konferenci P3, business úspěšných společností posledních let je postavený na malé zaměstnanecké základně. Příkladem jsou sociální sítě jako Instagram, Facebook nebo platformy jako Uber.

Drony mezi mrakodrapy
Ne všechny vize, o kterých se nám dnes zdá, že mají budoucnost jistou, se nakonec naplní. Podle závěrů P3 Conference je například nepravděpodobné, že by distribuci zásilek zajišťovaly drony. „Existuje obecná shoda na tom, že masové nasazení dronů je v přinejmenším krátkodobém horizontu nepravděpodobné," konstatoval generální ředitel P3 Logistic parks Ian Worboys. Zásadní překážkou je riziko pádu, krádeže, nebo i špatná průchodnost ve městech, kde jsou drony ohroženy například dráty vysokého napětí. „Drony jsou zatím pouze jednou z mnoha možností a nejsou dostatečně cenově efektivní," prohlásil v Praze Neil Ackerman.

Naopak autonomní nákladní vozidla už jsou na pořadu dne. „Autonomní vozidla jsou již úspěšně nasazena na letištích nebo v nákladních přístavech a je jen otázka času, než budou autonomní vozidla a nákladní automobily samozřejmostí na našich silnicích," zamýšlí se Ian Worboys. Autonomní vozidla mohou řídit po dlouho dobu, aniž by potřebovala přestávku, udržují optimální rychlost a minimalizuji spotřebu paliva a opotřebení pneumatik. „Pro operátory logistiky musí být tato vize velmi atraktivní, navíc se tím zlepší přeshraniční obchod," usuzuje Ian Worboys.

Jak se shodli prezentátoři i účastníci P3 Logistic Conference, firmy v rámci doručování zboží do center měst dnes spíš inklinují k fenoménu tzv. last mile logistiky, resp. v některých lokalitách zkoušejí tzv. vertikální sklady. Patrová logistická centra o 27 poschodích a kapacitou pro 13 kamionů jsou již realitou v Asii, na starém kontinentu se vertikální sklady objevují například v Paříži nebo v Římě. V České republice máme k vertikálním skladům nakročeno formou mezaninů. Je tomu tak i v budově, kterou pro svého klienta VF Corporation postavila P3 v Praze. „Vertikální logistika se s největší pravděpodobností bude týkat spíše velkých měst a klíčových míst v blízkosti letišť. Trend vertikálních skladů se nejspíš vyhne méně rozvinutým částem Evropy, kde jsou pozemky ještě dostupné," odhaduje Ian Worboys z P3.

Dalším řešením zásobování zákazníků ve městech je vytvoření sítě city hubů, které jsou do jisté míry opakem velkých centrálních skladů. Jsou menší, je jich více a jsou blíže zákazníkovi. „Takové rozmístění nahrává efektivnějšímu a rychlejšímu doručení zboží a také tomu, že kapacity skladů bude sdílet více společností a volná místa v nich se budou dopředu rezervovat. Odtud je již jen krůček i ke sdílení dopravních/zásobovacích kapacit, tj. kamionů a nákladních aut," vysvětlil Pablo Gomez.