Čtyři trendy, které změní v roce 2016 digitální hranici

Od robotů a umělé inteligence k virtuální realitě – lze očekávat, že míra digitální inovace ještě vzroste. V roce 2016 budeme svědky nástupu nové tvůrčí třídy, možné nové hranice umělé inteligence, pokroku ve virtuální realitě i toho, že firmy se budou muset identifikovat jako technologické nebo IP společnosti.

Změna byla vždy konstantou, nyní k ní ale dochází rychleji než kdykoli v minulosti. Tyto čtyři trendy budoucnosti identifikovali Erica Orangeová, výkonná viceprezidentka a provozní ředitelka agentury The Future Hunters, jež se zaměřuje na dlouhodobé globální trendy, a Jared Weiner, výkonný viceprezident a strategický ředitel ve stejné firmě.
Objem inovace a transformace, k nimž dnes dochází, je úžasný. Výrazný dopad tohoto urychlení bude pociťován ve všech odvětvích a disciplínách. „Na vrcholu se udrží ti, kteří dokáží neustále osvěžovat své myšlení a držet si relevanci v době rychlé změny."

1. Automatizace práce: nástup nové tvůrčí třídy
Roboti jsou čím dál intenzivněji cvičeni v tom, aby se lidem vyrovnali zručností a rychlostí. Tato nová vlna evoluční technologie může nicméně automatizovat nejen manuální, ale i kognitivní úkoly. V následujícím desetiletí bude možné až 44 procent pracovních pozic plně automatizovat. Možná tak před sebou máme dobu technologické nezaměstnanosti, v níž počítačoví vědci a softwaroví inženýři budou vymýšlet nová řešení, která nás zbaví pracovních příležitostí. Ostatně celkový počet pracovních míst neustále a trvale klesá.
Stroje nás ale nejen zbaví únavných úkolů, zároveň nám mohou umožnit trávit více času kreativní činností. Tradiční cesty k ekonomické prosperitě postupně mizí. Vlastně k ní nejsme už ani potřební, ale ani z ní nic nemáme. Možná tedy nakonec budeme svědky toho, že naše mysl bude použita zcela jiným způsobem.
Vzniká ale širší otázka: směřujeme k budoucnosti, jež se ponese ve znamení „workreation" – tedy k tomu, že práce bude především kreativní? K budoucnosti, kde nás k práci povede spíše tvorba sama než materiální kompenzace? V budoucnosti se klíčovými devizami stanou schopnosti jako budování vztahů, spolupráce, empatie a kulturní citlivost.

2. Nervová síť: další hranice umělé inteligence?
Jedna z největších filozofických debat se točí kolem toho, zda umělá inteligence (AI) bude někdy plně schopna nahradit inteligenci lidskou. Pokud jsme skutečně na cestě k budoucnosti ve znamení tvůrčí práce, dokáže skutečná AI vyjádřit kreativitu, empatii a emoce? Přece je zásadní rozdíl mezi „chytrý" a „inteligentní". Už dlouho dokážeme vyrábět „chytré" systémy – tedy takové, které budou schopny absorbovat a integrovat vstupy, jež se nějakým způsobem naučily. Nyní je před námi úkol vytvořit „inteligentní" systémy – takové, které budou s to navrhnout řešení dosud neznámého problému.
Nyní pomalu začínáme tuto překážku zdolávat vývojem umělých nervových sítí, inspirovaných tím, jak neurony fungují v mozku. Tyto sítě jsou používány k aproximaci funkcí, jež mohou záviset na vysokém počtu vstupů a jsou obecně neznámé. Klíčovým komponentem tohoto přístupu je takzvané hluboké učení, které učí počítače, jak řešit percepční problémy včetně rozpoznání tváře, řeči a bioinformatiky. Umělé nervové sítě představují exponenciální skok vpřed v oblasti umělé inteligence, který by mohl změnit zcela vše od vyhledávání přes mobily, internet věcí, infrastrukturu (budovanou i digitální), drony, roboty až po zkoumání kosmu a další oblasti.

3. „Povědomísto": budoucnost virtuální reality
Virtual reality (VR) je stále považovaná za niku, nicméně možná se blížíme výraznému bodu zlomu, a to konkrétně v tom, že spějeme do jakéhosi povědomísta: máme nějaké povědomí, leč nevíme, kde přesně, zda ve skutečnosti, ve virtuální realitě nebo v kombinaci obojího.
Největší překážkou pro spotřebitele může být komfort spojený s oddělením od skutečného světa. Virtuální realitu jsme definovali tak, že mozku vsugerujeme, že se nachází někde jinde – nebo dělá něco jiného – v reálném čase. Tohle je přítomnost, ve smyslu, že jste skutečně tam, kde virtuální realita chce, abyste věřili, že jste.
Dokud vývojáři plně nevyužijí tento neobyčejně silný a utajený zdroj, zůstane virtuální technologie jen takovou hračkou, místo aby se stala nutností. V nepříliš vzdálené budoucnosti budou počítače možná vstupovat do plynulé interakce s lidským mozkem, až nakonec podpoří komunikaci mezi počítačem a mozkem ve virtuální realitě. Naučit se nějaké schopnosti, pochopit historii nějaké firmy nebo dokonce celé marketingové strategie se stane čímsi, co plynule překlene svět skutečný se světem virtuální reality.

4. Všichni jsou technologická & IP společnost
Ve světě „temploze" čelí mnoho dlouho zavedených firem imperativu trhu provést audit a změnit velkou část toho, co dělají – a jak to dělají – aby si uchovaly udržitelnost a konkurenceschopnost ve značně odlišném provozním prostředí. Dokonce i ty nejtradičnější výrobní firmy se budou nakonec muset identifikovat jako technologické a IP (intellectual property) společnosti. Umělá inteligence, průmyslový internet, 3D (a nakonec i 4D) tisk, velká data, nové komunikační a energetické technologie, špičková robotiky, nervová sítě... tyhle věci nepřicházejí, nýbrž tu už jsou. Každá entita bude muset chránit své intelektuální vlastnictví, které je součástí vší této technologie, ale zároveň je výstupem (formou proprietárních dat) těchto nových platforem.
Objem inovace a transformace je skutečně úžasný. Výrazný dopad tohoto urychlení bude pociťován ve všech odvětvích a disciplínách. Na vrcholu se udrží ti, kteří dokáží neustále osvěžovat své myšlení a držet si relevanci v době rychlé změny.